Jak nové emisní povolenky zdraží naše životy?

Podíval jsem se věci na zoubek.

Vystraš pořádně lidi a jsou tvoji. Tuto docela smutnou pravdu vidíme dobře v posledních týdnech, kdy různí “experti” líčí příšerné scénáře dopadu nových emisních povolenek (ETS2), které začnou fungovat za rok a půl, od 1.1.2027.

Protože vystraší líp ten, kdo vystraší víc než ten druhý, tak vidíme eskalaci cen za tyto nové povolenky: sto eur! Dvě stě eur! Možná pět set eur! Kdo dá víc, vyhrává!

My začneme od začátku.

Pár známých i méně známých faktů

Emisní povolenky jsou součást evropských opatření proti změně klimatu; ty hledí na CO2 jako na “škodlivý plyn” (obecně jistě škodlivý není, ale v příliš vysoké koncentraci zvyšuje skleníkový efekt a otepluje planetu příliš), a logika věci tedy je “kdo ho vypouští, tedy škodí, zaplatí”.

První verze povolenek funguje už od roku 2005, je s námi už dvacet let. Týká se energetiky (elektrárny, teplárny) a energeticky náročného průmyslu, od roku 2012 byl rozšířen i na letectví. (V letectví není letecký benzín zdaněn spotřební daní, proto vlastně toto byla jakási forma náhradní daně).

Je velmi zajímavé sledovat, jak se ceny povolenek ETS1 vyvíjely - protože nám to dá určitou nápovědu pro jejich druhou verzi. Na začátku se propadly téměř k nule, protože jich byl přebytek (povolenky vzniknou tak, že se na začátku “darují”, čímž se postupně vytvoří jejich oběživo, a pak se s nimi obchoduje. V další fázi už cena byla nenulová (8-10 EUR/t), od roku 2018 pak rostla na 20-30 eur/t a v roce 2022 krátkodobě vyskočila až k 200 eur/t, zřejmě vlivem spekulací.

Protože už máme dvacet let historie s povolenkami, můžeme analyzovat jejich vliv na růst cen, na inflaci, což je to, co nás zajímá nejvíc. Bertelsmannova nadace to zkoumala (1) a došla k názoru, že nárůst ceny povolenek o 10 eur za tunu zvyšuje tzv. energetickou inflaci o 0.8% (zjednodušeně: nárůst cen energií a spřízněných produktů) a celkovou inflaci o 0.08%. Lze tedy vypočíst, že celkový vliv povolenek až k dnešní ceně okolo 75 EUR/t, rozložený do dvaceti let byl:
- 5.6% ve zvýšení cen energií (tedy 0.26% ročně)
- 0.56% ve zvýšení celkové inflace (tedy 0.026% ročně)

Zvýšení cen energií za tuto (dlouhou) dobu už není zanedbatelné (ale jiné vlivy, zejména válka na Ukrajině ji zdražily řádově více), vliv na celkovou inflaci je díky rozložení v čase úplně minimální.

Všimněte si mimochodem ještě jednoho čísla u Bertelsmannovy analýzy - to, zvýšení cen energií se promítne do inflace zhruba desetinou hodnoty. Jinými slovy: i pokud by energie vyskočily na dvojnásobek, tak rohlík, který stál 2.60 Kč, bude stát 2.90.

EU má brzdu i plyn a obě používá

Proč zmiňuji vývoj u ETS1? Protože EU má, co se týká cen, k dispozici “brzdu i plyn”, tedy dovede svými zásahy jejich cenu zvyšovat, je-li příliš nízká a snižovat, je-li příliš vysoká. Příliš nízká cena se míjí zamýšleným účinkem, příliš vysoká cena pak drtí průmysl (či u ETS2 spotřebitele) nad únosnou míru.

EU má těch brzd i plynů vlastně více. Nejdůležitější nástroj je tzv. Market Stability Reserve, tzn EU stahuje část povolenek do rezervy, se kterou se neobchoduje. Jsou-li ceny příliš nízké, stáhne jich víc, jsou-li příliš vysoké, uvolní je zpět. Tedy jednoduše reguluje nabídku a poptávku. (Existuje dále několik pomocných, podobných nástrojů, nepůjdu do podrobností).

Jsou spekulace velkou hrozbou? Mohou trh s povolenkami úplně ničit?

Emisní povolenky jsou vlastně cennými papíry a proto se s nimi obchoduje jako s akciemi či komoditami, a to i včetně nástrojů jako jsou páky na růst nebo pokles, nebo třeba tzv. futures, kdy se obchoduje s budoucími povolenkami. (Zmiňuji to proto, že se i s ETS2, které zatím vůbec neexistují, už obchoduje a mají jakousi “cenu”, která je ale spekulačně vysoká - to jsou ty futures).

Obchody s emisními povolenkami jsou monitorovány jako obchody s jakýmikoli jinými cennými papíry, tedy zajišťuje se transparentnost obchodů, povinnost obchodníků se registrovat a podobně.

Spekulační nákupy a prodeje tedy vliv na cenu mají (tak jako u jakýchkoli jiných cenných papírů), ale vliv se týká krátkodobých výkyvů a nikoli dlouhodobé ceny. Spekulanti v tomto typicky využívají krátkodobého nedostatku, skoupí produkt, způsobí ještě větší nedostatek a tím vyženou ceny. Ty ale pak zase spadnou k rovnovážné poloze.

Oproti akciím nebo třeba zlatu (obojího je přesně dané maximální množství) mají povolenky výhodu právě v podobě toho stabilizačního fondu EU i dalších nástrojů. Pokud by se spekulanti rozhodli hrát “velkou hru” a začali ve velkém a dlouho povolenky skupovat, pustí EU na trh povolenky z rezervy nebo případně i vydá nové. V tomto jsou její možnosti neomezené a spekulanti to dobře vědí.

(U ETS1 se zvažoval i úplný zákaz spekulací, tedy že povolenky se budou moci obchodovat jen mezi účastníky trhu, tedy např. mezi energetickými a výrobními firmami. Nakonec ale se ukázalo, že vliv spekulantů není tak velký a možnost obchodovat i finančním hráčům se ponechala).

Co znamenají současné hodnoty futures ETS2?

Především absolutně neznamenají, že tohle bude výsledná cena povolenek! K pochopení si ale musíme objasnit fungování futures. Vytváří je burza s parametry (objem, doba expirace atd), ale neurčuje cenu. Následně o to projeví zájem obě strany kontraktu - ten, kdo chce koupit a ten, kdo chce prodat, a až pokud se sejdou na stejné ceně, vzniká závazný budoucí kontrakt, tedy “futures”.

Smysl těchto budoucích kontraktů je především zajišťovací. Firma (“hříšník”, vypouští hodně CO2) si chce zabezpečit, aby náhodou v budoucnu třeba při extrémních výkyvech nemusela platit za povolenky obří peníze, takže si už dnes pořídí futures, jakýsi “nákupní kupón”, který pořídí už dnes například za 70 EUR/tuna, takže ví, že ať se děje co se děje, nebude platit za povolenku víc než tuto částku. Tím si ošéfuje možná rizika, je to její pojistka.

Tak sakra, kde a kdy se dozvím pak skutečnou cenu povolenek?

Správná odpověď je nikdy a nikde. Typicky se totiž s povolenkami - úplně stejně jako s energiemi! - obchoduje mezi kupujícím a prodávajícím na základě dlouhodobých kontraktů, které nejsou veřejné. Burza je pak jednak určitý indikátor ceny, případně zprostředkovává část obchodů, které přes ni jdou (za ceny dané burzou). Znamená to, že se klidně může stát - a nejspíš se semtam i stane - že ceny na burze vystřelí extrémně vysoko, než zase spadnou (viz lipská burza a energie před třemi lety), ale objem obchodů za extrémní ceny je minimální - jen z velké nouze.

Ať vás dlouho nenapínám - jaké bude to zdražení?

Potrápil jsem vás dlouhým úvodem, který je ale nutný k pochopení, jak to celé bude fungovat - a abyste nenaletěli hloupým kecům. Nyní to půjde rychle. Dopad na cenu benzínu na čerpačkách - pokud bychom kompletně zahrnuli povolenku do ceny paliva - bude následující:
Cena povolenky v EUR Cena povolenky v Kč Zvýšení ceny paliva č/litr
20 500 1.16 Kč
40 1000 2.31 Kč
60 1500 3.47 Kč
80 2000 4.62 Kč
100 2500 5.78 Kč
U nafty je to asi o 9% víc (nafta uvolňuje na litr víc emisí než benzín)

Můžete klidně počítat dál, jestli chcete, protože jakékoli hodnoty jsou zde spekulační. Víme, že EU počítala s tržní hodnotou okolo 45 EUR, ale to bylo ještě před inflací a nyní to je méně pravděpodobné - odborný konsenzus se nejvíc pohybuje mezi 60 a 80 EUR/t, tedy dopad na zvýšení cen motorových paliv mezi 3.5 až 5 Kč na litr.

Rozhodně to není zanedbatelně málo, ale současně to není částka, která by bořila rozpočty; je to navýšení ceny paliv o 10-14%. Ze současného dění se jeví dost pravděpodobné, že EU bude usilovat o stropování, tedy zasáhne, kdyby ceny na burzách eskalovaly příliš (dalším “napuštěním” povolenek do oběhu).

Pokud se tedy v úvahách některých “ekonomů” objevují čísla ve stovkách až mnoha stovkách eur za tunu, nemá to žádný podklad kromě toho, že v některých studiích se hledá taková částka, která by plně kompenzovala emise CO2 z motorových paliv. Počítá tedy s tím, že se vybrané peníze použijí na dekarbonizaci a hledají, kolik by stála dekarbonizace “do nuly”, tedy co vytvoříš spálením, to jinde odebereme.

V dobách, kdy stál benzín více jak 60 korun za litr

Víte, že tu bylo několik období, kdy benzín stál “více než 60 korun za litr”? Pokud nyní nevěřícně zíráte a něco nehezkého jste si o mně pomysleli - počítám to ve stálých cenách oproti průměrné mzdě. V roce 2022 jste si za průměrnou mzdu pořídili něco přes 800 litrů benzínu, nyní 1400 l. (Fakticky nyní jsou motorová paliva vůči průměrné mzdě nejlevnější za desítky let).

Jak to, že v době, kdy (takto měřeno) stála paliva skoro dvojnásobek dneška, nekolabovala ekonomika, nepropadaly se domácnosti do chudoby, nekrachovaly firmy a nedocházelo k prudkému zdražování? Tedy to, čím je nám vyhrožováno při zavedení ETS2, které navíc bude mít efekt zlomkový (asi pětinový proti tomu co nyní zmiňuji)?

No protože ten dopad vůbec nebude tak velký. Prosté, milý Watsone. A pokud navíc půlka tohoto dopadu zpět přímo k občanům, bude někde na úrovni dvou-tříměsíčního kolísání cen na čerpačkách.

Zdroje:
(1) Zpráva Bertelsmannovy nadace: https://www.bertelsmann-stiftung.de/fileadmin/files/user_upload/W_Studie_Carbon_Prices_and_Inflation_in_a_world_of_Shocks.pdf?utm_source=chatgpt.com